neboť zde neexistuje pravda, která by nebyla zároveň lží,
neexistuje tu zasvěcení, které by nebylo zároveň klamem
a neexistuje tu pomoc, která by nebyla zároveň zradou.
Mimořádnost Jeruzaléma, jsme si před pár týdny mohli uvědomit v okamžiku první zahraniční cesty nového prezidenta USA. Budoucnost, mír a bezpečnost Jeruzaléma hluboce záleží na dynamice problémů v oblasti.
Historické animozity v oblasti vyústily vždy nakonec do slepé uličky a bohužel svou eskalující dynamikou dalece přesáhly jeho územní rozlohu. Kdykoli bylo obtížné dosáhnout dohody, nakonec vždy převážila praxe nevyjednaných rozhodnutí založených na jednostranném pohledu silnějšího.
Politický cynismus je, jak víme, velmi špatný rádce a prohnaná a mazaná rozhodnutí jsou historicky bohužel překládána za racionální akt nebo s historickým odstupem dokonce za prozíravost či moudrost. Iluzím nepodléhající pohled na historické jeruzalémské apokalypsy nás i dnes vede k tomu, abychom situaci v Jeruzalémě vnímali jako slepou uličku.
Chrámová hora
Chrámová hora je místo o rozměrech 300x500m. Je nejposvátnějším místem judaismu (západní zeď), třetím nejposvátnějším místem islámu a náboženský význam má i pro některé křesťanské protestantské kruhy. Je jedním z nejuctívanějších a nejspornějších míst na světě. Původně místo Šalamounova chrámu naposledy zničeného Římany roku 70 n.l.
Současná situace – mešity Skalní dóm a Al Aksá postaveny mezi lety 685–715 jako symboly vítězné přítomnosti islámu. Když byl roku 1099 Jeruzalém dobyt křižáckým křesťanským vojskem, byl nad Skalním dómem vztyčen kříž a Al Aksá se stala sídlem Jeruzalémského krále a řádu chudých rytířů Krista při Šalamounově chrámu.
Svatá místa v Jeruzalémě
- Západní zeď (Zeď nářků). Je nejposvátnějším místem židů. Cílem většiny Židů není chrám obnovit.
- Chrám Božího hrobu (Bazilika Anastasis). V Jeruzalémě nejvýznamnější poutní místo pro křesťany.
- Skalní dóm (Umarova mešita). Místo odkud prorok Mohamed vystoupil na nebesa. Pro muslimy svědek a symbol vítězné přítomnosti islámu.
Křesťanská historie
Křesťanská historie Jeruzaléma je spojena s biskupem Makariem z doby, kdy Jeruzalém byl pod nadvládou Římanů a nesl název AeliaCapitolina.
Svatá Helena, matka císaře Konstantina I. Velikého přijala křesťanskou víru asi roku 312 a vydala se do AelieCapitoliny, aby v doprovodu Makaria označila tři hlavní svatá místa spojená se životem Krista. Tato místa jsou pro křesťany od té doby nejvýznamnější. Byla to jeskyně Vzkříšení pod Golgotou – kde dnes stojí Chrám božího hrobu, jeskyně kázání na Olivové hoře – dnes zde stojí Basilika Eleona a jeskyně v Betlémě, místo narození Ježíše.
Biblická archeologie
Biblická archeologie je současný trend objevování Jeruzaléma místní samosprávou a opět činnost rozporuplného charakteru, která nedělá radost mnoha archeologům.
Jeruzalém je mnohovrstevný zážitek a to nejen kulturní, historický ale i archeologický. Objevování biblického Jeruzaléma nutně vede k ničení památek z období Jeruzaléma helénistického (řeckého), římského, byzantského, arabského, křižáckého, ajjúbovského, mamluckého, osmanského i koloniálního.
Křižácké období Jeruzalémského království
Když roku 1099 prolomilo křižácké vojsko hradby, zdálo se, že křesťanský bůh je tím pravým bohem, neboť umožnil křesťanům změnit místní pořádky a zastavit expanzi islámu. Tato iluze trvala pouhých 88 let, než byl pro křesťany Jeruzalém opět ztracen.
Historie má velkou setrvačnost a zatímco ve 12. století byla hybnou silou křesťanského světa západní Evropa, dnes je tato část světa už jen stínem bývalé křesťanské tradice, neboť od doby francouzské revoluce je Evropa jménem osvícené racionality téměř zbavena křesťanské víry. Zatímco muslimové i židé si svou tradici a víru udrželi a dále expandují a rozrodem si zajišťují budoucí existenci, naším západním myšlením hýbe jen individuální existence a víra v moc peněz.
