Zlatá a stříbrná kolekce „Největší rytířI českého trůnu“ je připomínkou a inspirací rytířstvím, apoteózou cti a slávy českého trůnu. Takový dárek ve zlatém nebo stříbrném provedení v ryzosti 999, 24 karátů se stává památkou jež snese ty nejpřísnější kritéria náročnosti.
Projekt Národní Numismatické Epopeje chce připomenout, že svornost je základním atributem obrany historických vymožeností.
Na světě nejsou dokonalí lidé, jen dokonalé myšlenky
Svornost je ctností vyvolených rytířů ducha i podmínkou světské slávy. Nabídka kolekce ve zlatě a stříbře je věnována všem, co ctí pravidla morálky a slušnosti popsaná v mravním kodexu rytíře a fair play jednání. Nejvyšší hodnotou je rytířská čest. Rytíř je statečný, věrný, zdvořilý, ohleduplný, štědrý, ochráncem slabých a pozorný k dámám. Je taktní, miluje své nejbližší a ochraňuje svojí rodinu. Zachování myšlenky mravnosti a cti je stálou touhou všech lidí, stejně jako jistota, že zlato a stříbro budou vždy klidnou a jistou investicí a podmínkou rytířské slávy. Historie popisuje vznik, průběh a zánik. Státy a jejich platidla vznikají a zanikají. Tento cyklus se stále opakuje. V historii vytvořené umělecké předměty svoji hodnotu neztrácí ale zvyšují. To se týká i uměleckých ražeb ze zlata a stříbra.
Počátky českého trůnu
Myšlenka vzniku českého státu se váže k 9. století. Kmenové svazy obývající českou kotlinu již byly natolik vyspělé, že pochopily nezbytnost přijetí duchovního křesťanského proudu, který se nezadržitelně šířil Evropou. Roku 845 v Bavorském Řezně podstoupilo 14 českých velmožů akt přijetí křesťanství.
Kolem roku 880 vrcholí mocenský projekt Velkomoravské říše. Svatopluk z rodu Mojmírovců, (871-894) si podmanil území v české kotlině a jako svého místodržícího dosadil na knížecí stolec na vrchu žiži (dávném to kultovním sněmovním poli místních kmenů) českého velmože Bořivoje z rodu Přemyslovců. Zde na tomto místě (dnes Pražský hrad) pak Bořivoj oslavil Panu Marii a jejím jménem zasvětil úplně první kostel zde vybudovaný. Demonstroval tak všem kmenům akt panovnické moci a uchopení českého trůnu. Jako vazal Velkomoravské říše v české kotlině přijímá roku 884 křest od biskupa Metoděje.
Po roce 906 však zprávy o Velkomoravské říši zatím chybí. Dodnes nevíme zcela bezpečně jak zanikla a kam se případně uchýlila její vládnoucí elita. Je možné, že to bylo právě k Bořivoji do české kotliny, ale to je jen spekulace. Můžeme ale říct, že počátek a založení českého trůnu je spjat s Velkomoravskou říší.
Rytíř v každém z nás
Octne-li se člověk v tísni, jeho myšlenky jsou bohulibé. Nemocný král Ludvík IX. Svatý slíbil, že pokud se uzdraví, vydá se do Svaté země jménem rytíře, aby naplnil své poslání a ochránil věřící všech vyznání proti nepravostem a násilí na nich páchaných.
Ludvík IX. Svatý se do Svaté země kolem roku 1250 skutečně vypravil. Zakoupil od templářů artefakt kříže na němž byl ukřižován Ježíš, včetně trnové koruny. Po návratu domů pak Paříž prohlásil za nový Jeruzalém a inspiroval po několik staletí panovníky Evropy, aby se řídili jeho příkladem. Představiteli těchto rytířských idejí a rytířské kultury vůbec jsou v Českém království nejen jeho panovníci, ale od dob knížete Václava i jeho družina „spící v Blaníku“. Rytířská kultura vrcholí za Lucemburků. Jan Lucemburský je po heroické smrti v bitvě u Kresčaku zván prvním rytířem Evropy a Karel IV. chce z Prahy také vybudovat nové svaté město založené na toleranci a spolupráci. Na světě ale nejsou dokonalí lidé, jen dokonalé myšlenky.
Další informace včetně ceny a možnosti objednání najdete v našem eshopu na stránce Největší rytíři českého trůnu.