Karel IV. Lucemburský a zdroje jeho vizí.
Společnou signaturou velkých činů, je udělat správné rozhodnutí ve správný okamžik a na správném místě.
Roku 1187 se všem věrným křesťanům zastavil čas. Muslimové jim po 88 letech vyrvali z rukou Jeruzalém, svaté město ve svaté zemi. Pro mnohé to byl šok. Mnozí si neuměli představit, že by to mohlo být jinak. Templáři museli opustit Chrám božího těla, zdroj jejich bohatství. Vyzvedávání a prodej relikvií ze svatých míst bylo ztraceno. Mnoho panovníků dalších sto let přísahalo, že Jeruzalém získají zpět. Křesťanské panovníky Evropy zachvátilo relikviální šílenství. Francouzský král svatý Ludvík IX., největší sběratel relikvií v Evropě, koupil od templářů artefakt Kristova kříže a trnovou korunu a Paříž pak prohlásil za nový Jeruzalém. Relikvie měly v té době větší hodnotu než peníze nebo šperky. Po pádu Jeruzaléma se nejhledanější relikvií stal svatý grál, kalich, do něhož stékala Kristova krev. Roku 1292 se dostavil šok definitivní. Dobytím přístavu Akko padlo svaté Jeruzalémské království založené roku 1099 po první křížové výpravě. Králové v Evropě byli teď posedlí touhou, aby se jejich království stalo svatou zemí a jejich sídlo novým svatým městem. Poslední ranou věrným křesťanům byl 13. říjen 1307, kdy je zničen Templářský rytířský mnišský řád.
Narození Karla IV. Lucemburského
Roku 1316 se v českém království narodil budoucí král a císař Karel IV.. Od sedmi let je vychováván na francouzském dvoře, kterým je okouzlen a ovlivněn na celý život. Kmotrem mu je jeho strýc Karel IV. Sličný, který si svého kmotřence oblíbí. Centrální řízení monarchie po francouzském vzoru a všechny výše popsané události ovlivnily mladého kralevice v období, kdy je člověk nejvnímavější a uchvátily ho myšlenkou vykonat veliké dílo. A protože byl schopný, stává se dalším následníkem Ježíše Krista a idejí nového svatého města, nového Jeruzaléma, nového svatého království. Pěstoval ideály rytířských ctností a nepochybně znal legendu o králi Artušovi, Lancelotovi, Galahanovi i svatém grálu. Naštěstí pro český stát se ocitá ve správný okamžik na správném místě. Kombinoval v sobě zbožnost i rytířskost, svoji první ženu Blanku vroucně miloval.
Smrt Jana Lucemburského, prvního rytíře Evropy, otce Karla IV.
Roku 1346 umírá heroickou smrtí v bitvě u Kresčaku Jan Lucemburský, otec Karla IV. a první rytíř Evropy. Tím uvolní trůn českého krále Karlovi a tak mu prokáže poslední službu k tomu, aby vykonal VELIKÉ DÍLO v duchu středověkého chápání světa.
Praha - nový Jeruzalém
Zbožný Karel IV. v sobě spojuje ideál duchovní i ideál křesťanského rytíře. To vše se má v budoucnu otisknout do historie Českého království, kde Praha se má v jeho vizích stát novým Jeruzalémem. Z této invence čerpáme již 700 let. Z českého prostředí přejímá Svatováclavskou tradici a vzorem rytíře z rodu Přemyslovců mu je Přemysl Otakar II. Karel IV. hořel vášní po relikviích stejně vroucně jako svatý Ludvík IX. a templáři. Takto navazuje na jejich tradice a zvyklosti v prostředí středoevropského království. Jeho zbožnost byla opravdová.
Založení Nového Města pražského
Po zvolení Karla IV. římským králem 11.7 1346 se měla naplnit Karlova vize v plné šíři. Praha se stává sídlem římského krále a z těchto důvodů bylo potřeba naplnit dlouho plánované vize. Praha jako rezidenční a reprezentativní centrum, z něhož je řízena kontinentální politika. Byla jasné, že stávající zástavba není schopna přijmout nové příchozí a proto 8.3 1348 je zakládací listinou oznámeno rozšíření města o tzv. Nové Město pražské.
Myšlenky Lucemburků jsou odkazem myšlenek, jež v pomíjivém čase nikdy nepominou.
NEJSOU DOKONALÍ LIDÉ, JEN DOKONALÉ MYŠLENKY
Znamenitá kolekce pamětních medailí ve zlatě a stříbře – ČTYŘI KORUNY KARLA IV. je jedinečným a ojedinělým vyjádřením imperiálního rozmachu českého království za doby vlády Karla IV. Lucemburského. V roce 2016 slavíme 700 let od narození tohoto mimořádného panovníka, jež v sobě kumuloval schopnosti nezbytné k řízení nejen českého království, ale především celé kontinentální politiky. Praha dostala šanci stát se skutečným srdcem Evropy právě díky tomuto panovníkovi a jeho otci Janu Lucemburském. Období vlády Lucemburků je jedním z pilířů české národní povahy. Myšlenky o toleranci, vzdělanosti, dualitě duchovní a světské harmonie, rytířskosti, budování světu otevřené společnosti zůstanou věčně moderní. Tato doba již navždy zůstane srdeční záležitostí každého z nás. Zůstane potvrzeným pravidlem, že NEJSOU DOKONALÍ LIDÉ, JEN DOKONALÉ MYŠLENKY.